Bayle, Pierre (1647-]706) Fi]osof a literát.
Bay]e se narodil v Carla ve francouzských Pyrenejích. Ačkoli by] příslušníkem hugenotské menšiny a synem pastora, získal kromě vzdělání v kalvínské theo]ogii i vzdělání klasické a humanistické. Po dokončení studií v Ženevě učil filosofii na protestantské akademii v Sedanu, dokud nebyla francouzskými úřady v roce] 682 uzavřena. Hleda] pak útočiště v Ho]andsku, kde pro něj vytvořili místo profesora filosofie a historie v Rotterdamu. Osvobozen od cenzury ve své vlasti, našel v exilu druhé povolání jako žurnalista a esejista.
V roce 1682 publikoval svÚj Dopis o kometě (Lettre sur la comete) a Obecnou kritiku historie kalvinismu pana Maimbourga (Critique générale de l'histoire du ca]vinisme de M. Maimbourg). V roce] 686 spatřila světlo světa jeho dvě po]emičtější díla: Co je Francie celá katolická pod vládou Ludvíka Velikého (Ce que c'est que la France toute catl1ólique sous le regne de Louis le Grand) a Filosofický komentář ke slovům leží.fe Krista "Zabraňte jim vejít" (Commentaire philosophique sur ces paroles de Jesus Christ "Contrain-les d'entrer,,). V roce ]684 založil mezinárodní měsíční knižní revui Nouvelles de la République des lettres, určenou k svobodnému šíření vědeckých, medicínských i theologických myšlenek. Tato revue vycházela tři roky. Když byl v roce ]692 pověřen napsat svÚj Slovník historický a kritický (Dictionnaire historique et critique), mohl již žít pouze z literární činnosti. Bay]Úv přínos k politickému myšlení spočívá hlavně v odhalení sporu mezi filosofy a theology a v návrzích na podřízení klerikálního dogmatismu osvícené světské kontrole.
Podporoval absolutní svrchovanost světského vládce, ale odmítal doktrinu popularizovanou HOBBESEM, že pro zachování veřejného pořádku je nutná jediná národní církev. Vladař by podle něj měl být zavázán náboženské nestrannosti, a ne jakékoli nábožensky uniformní doktrině (viz TOLERANCE).
Mnozí Bayleovi komentátoři jeho myšlenky často špatně interpretovali. Řadě reformátom osmnáctého století vyplývala z jeho názorÚ pouhá tolerance, a ne nutně právo na individuální svobodné myšlení. Bayleova heterodoxie vlastně předjímá mnohé principy moderní liberální teorie: svobodu vědeckého bádání, necenzurovaný tisk, svobodu učit nové myšlenky a především náhled, že dobrá společnost nebrání konstruktivní kritice svých vlastních institucí. SLJ

odkazy
Bayle, P.: Oeuvres diverses. The Hague, 1737.
_: Dictionnaire hi~.torique et cri/ique (1696). Rotterdam, 1740. literatura
Dodge, a.H.: The PoUtical Theory oť the HuKuenot~. oj the Dispersion. New York: Columbia University Press, 1947. Labrousse, E.: Bayle, přel. D. Potts. Oxford a New York: Oxford University Press, 1983.